Začátky s karetkami

Založení tohoto webu je vlastně tak trošku symbolické. Své první karetky jsem si vyrobila přesně před 5 lety a během léta se snažila přijít na to, jak to karetkování funguje.

Chystala jsem se do toho pustit už dlouho předtím. Karetkové pásy jsem vídala jako doplněk tunik a následně i jejich výrobu jako jedno z řemesel předváděných na historických akcích. V době, kdy jsem si objednala raně středověkou tuniku, kterou používám dodnes na rodnověreckých akcí, jsem se pustila do učení se tajů karetkování. Ušít si vlastní tuniku bylo teprve v plánech do budoucna, chtěla jsem ji proto alespoň ozdobit nějakým ručně vyrobeným doplňkem.

Během odpoledne jsem si karetky vyrobila z obyčejné krabice od pizzy a vyzkoušela si nastudované návody v praxi na 7 karetkách. Jakmile jsem pochopila, jak to vlastně funguje (resp. jsem si to myslela), hned jsem si pro další pokus vybrala samozřejmě jeden z těch složitějších vzorů tkaných na 26 karetkách, přeskakovat úrovně je mi vlastní. První pás vypadal dobře jen na prvních 10 centimetrech, ale naučila jsem se na něm hodně i tak. Tento pás byl po několika letech obětován ohni uvázán na Moraně.

O několik dnů později jsem vzala zbytky klubek vlny, které se mi doma válely, a vytvořila druhý pás. Nitě jsem navlékala od oka na 10 karetek tak, jak se mi to zrovna hodilo. Vyšel z toho pás široký 1,5 centimetru a dlouhý sotva 140 cm. Užíván je dodnes, momentálně jej nosí ke své tunice můj roční syn 🙂

Jako poslední z těch ryze experimentálních začátků vznikl ten poslední pás. Opět jsem nitě navlékla, jak mě zrovna napadlo. Tkala jsem na 14 karetkách, výsledný pás měřil 2 cm do šířky a 170 cm do délky. Pokud se nemýlím, byl rovněž později spálen spolu s Moranou.

Leave a Reply